Recenze: Solitaire - Alice Osemanová

Název: Solitaire
Autor: Alice Osemanová
Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 333 stran

Série: -

Rok: 2015

"Pokud by vás to napadlo, tak tohle není žádná love story. Jmenuju se Tori Springová. Ráda spím a ráda bloguju. Minulý rok – před tím vším, co se stalo s Charliem a předtím, než jsem se musela vypořádat s maturitou a přihláškou na vysokou a faktem, že jednoho dne opravdu budu muset začít s lidmi mluvit – jsem měla kamarády. Všechno bylo úplně jinak, řekla bych, ale to teď skončilo. Teď je tady Solitaire. A Michael Holden. Vím, o co se Solitaire pokouší a Michael Holden je mi ukradenej. Fakt jo. Solitaire je výborný debut devatenáctileté Alice Osemanové, ideální pro všechny, kteří se nadchli pro příběhy Johna Greena či Rainbow Rowellové. Její hlavní hrdinka Tori je cynická až do morku kostí a autentická středoškolačka stejně jako její autorka."

Solitaire je dobře napsaná kniha. Příběhu a stylu psaní není podle mě, co vytknout. Solitaire je klasický příběh z Young Adult žánru. Čte se rychle a je tu klasická romantická zápletka. Holka potká kluka a zamilují se. Ale to je v tomto příběhu spíše vedlejší linka. Jak slibuje obálka, není to žádná love story.

Příběh je hlavně o pesimismu a otrávenosti hlavní hrdinky Tori. Tu kromě blogování a koukání na filmy, nic nebaví. Nemá skoro žádné přátele. 
Proto jsem si s Tori skoro celou knihu nerozuměla. Bylo pro mě obtížné knihu přečíst, i přes jednoduchý styl psaní a větší písmena. Tori je strašná pesimistka a ani knížky ji nebaví, což je trochu k údivu, protože podle mě knihy baví většinu introvertů, pesimistů. Neříkám že nebaví i extroverty, ale je tady řeč o Tori a ta je jasný introvert. 
S nikým se nebaví. Dokonce jí obtěžuje bavit se s lidmi. Celou knihu si Tori stěžuje a prostě v některých chvílích nejde skoro vystát. Opravdu číst o takovém pesimistovi je těžké. 
Ostatní postavy jsou příjemné a sympatické. Až na záporné, samozřejmě. Nejsympatičtější postavou v této knize je asi Toriin bratr, Charlie. Je přímým opakem své sestry, Tori. Oplývá milostí a optimismem. Jen jeho nemalý problém je na něm nepříjemný.
A pak je tu Michael Holden. Z prvního pohledu Tori je malinko zvláštní, ale to ho dělá tím, kým je. Taky je to hrozný sympaťák. Navíc, tím jak se chová je prostě v tomto prostředí ideální postava. Bez něj by příběh nebyl tím, čím je.
Konec knihy je příjemným rozuzlením příběhu. Ono celá ta těžkost se čtením kvůli pesimismu Tori nakonec vyšumí a kniha se čte rychle. Vžijete se do příběhu. 

Autorka:
"Alice Oseman se narodil v roce 1994 v Kentu, Anglie. Studuje angličtinu na Durham University, pravdě podobně v důsledku očekávání společnosti. Dělá a má hodně věcí, které jí baví, ale především to jsou knihy. Momentálně pracuje na své druhé knize, která by měla vyjít snad v následujícím roce."
Na to, že autorce bylo pouhých 17 let, když knihu vydala , je kniha báječná. Mnoho lidí by nenapsal takovou knihu ani ve čtyřiceti nebo padesáti letech. Upřímně autorku obdivuji. 

Závěrem bych snad jen chtěla říct, že je asi pro většinu lidí těžké prokousat se začátkem knihy. Pesimismus na vás přímo útočí, ale neměli byste se nechat odradit. Já to udělala a nakonec se mi kniha velmi líbila. Věřím že se bude líbit i vám :)
Za mě 3 z 5 hvězdiček. Znám lepší, ale i horší knihy. Podle mě si kvůli tomu obrovskému pesimismu víc nezaslouží :)

Hodnocení:

3/5 hvězdiček